Drogy

Happy end?!

Zajímavý příběh přibyl pod jedním ze článků, rozhodl jsem se ho přidat i formou článku aby jen tak nezapadl. Realisticky popsaný příběh, který jak to tak vypadá došel ke šťastnému konci i když mu pravděpodobně předcházela spousta neštěstí a utrpení. Někde jsem slyšel větu, že neexistuje výlečený feťák, jen trvale abstinující, je to hezky řečeno a ze svého okolí musím říci, že těch „trvale abstinujících“ je vždy nejméně, protože na to nemají sílu ani odhodlání. Snad je tenhle příběh koncem starého života a začátkem nového. Hodně štěstí.

 

Ahoj ráda bych se taky podělila o svůj příběh a snad to některým z vás otevře oči.
začala jsem ve 14 letech.Jednou mi kámoš nabídl čáru a já si dala(piko).Bylo to fajn.Bylo mi báječně.Dala jsem tak jednou do půl roku.Pak jsem šla na střední a poznala nové lidi.Samozřejmě,že se tam taky našel někdo kdo „experimentoval“ se smahem.Začali jsme si dávat jednou za 14 dní,když jsme šli někam na nějakou akci…Pak se to nějak zvrto a už to bylo každý víkend a pak bylo jedno jestli je pondělí,pátek nebo sobota.Chceš to pořád víc už tě nic jinýho nezajímá.Když ti někdo nesežene je to největší deb.. na světě.Začneš žít jenom pro tu drogu..