Drogy

  Informační web o drogách

Teroristicke organizace a obchod s drogami

Dub-29-2016

Pokud jste si nekdy lamali hlavu nad tim odkud berou teroristicke organizace penize na svuj provoz, pak vezte, ze u vetsiny z nich je jednim z hlavnich prijmu prave prodej drog. Pokud tedy smazite napr. herak, casto tim neprimo podporujete valku na druhem konci sveta.

Vetsina podobnych organizaci nevykrada banky, protoze jsou to pro ne proste drobne a nevyplati se to. Nejcasteji se zivy unosem lidi a s tim prameniciho vykupneho. Je pravda, ze podobne praktiky se tykaji predevsim gangu, ktere naleznete treba v Mexiku, nebo Salvadoru, kde se na podobne cinnosti specializuji nejvice, ale v podstate to same provadi i treba somalsti pirati, kdyz unasi velke obchodni lode a práve somálsti pirati jsou uz ve vetsine pripadu napojeni na ISIL nebo Al Kajdu.

Nadnarodni pojistovny pripravuji pro sve klienty pojistky na podobne pripady a to jak co se tyce unosu jednotlivcu (tyka se hlavne Mexika, kde jsou unosy na dennim poradku) tak prave i v pripade obchodnich lodi a tak neni problem pro ne zaplatit 5-10 milionu dolaru vykupneho.

Castym financnim zdrojem teroristu jsou take ruzni arabsti papalasi, kteri bud s danou organizaci sympatizuji, nebo tim sleduji vlastni obchodni zamery. Neni nad to soupnout teroristum par milionu dolaru aby vyhodili do vzduchu letadlo konkurencni spolecnosti a zakaznici tak cirou nahodou presli k vam, nebo poskodili ekonomiku dane zeme a vy ste tak vydelali dalsi krejcar na barelu s ropou a zahybali financnimi trhy. Teroristi ukazou svoji silu, vy vydelate na zakaznicich a vsichni z toho maji neco. Tedy az na tech par chudaku, kteri zarvou pri bombovem utoku. Neni treba byt prehnane paranoidni, ale podobne utoky, ktere sponzorovali arabsti sejkove ciste z obchodnich zameru, jsou americkymi rozvedkami dobre zdokumentovane.

Nejcastejsim vyvoznim artiklem teroristu je kokain a heroin. Driv se vyvazela i trava, potazmo hasis, ale vyroba, skladovani a prevoz, nebyl tolik vyhodny. Proste se to nevyplati. Za kilo heroinu dostanete proste vic, nez za kilo travy a kilo ususene travy skladujete taky daleko hur, protoze je toho vic na objem. Navic trava se da dobre pestovat lokalne temer vsude na svete, coz kokain a opium ne.

Kokain se dovazi predevsim z Kolumbie, nejcasteji do USA. Vyrobu a distribuci zajistuji jak drogove kartely, tak i teroristicke organizace, ktere maji vlastni laboratore. Tou nejznamejsi je pravdepodobne FARC, ktery sam sebe oznacuje sice jako lidovou armadu, ktera se snazi o statni prevrat, ale v podstate jde o pouhopouhe teroristy.

Islamske organizace se nejvice zabyvaji vyrobou a prodejem heroinu. Ten pochazi hlavne z Turecka a Afghanistanu. Z Afganistanu vetsinou putuje do Turecka ve forme opia, kde se z nej pak v laboratorich vyrabi heroin, ktery pak putuje dal do Evropy. Al-Káida, Islámský stát, Aš-Šabáb a vsechny podobne organizace, pak z prodeje financuji svuj provoz. Nakup zbrani, potraviny, vycvik rekrutu, planovani bombovych utoku, vsechno tohle stojí škváru, kterou jim dodávají práve narkomani zavisly na heraku po cele evrope. Obliba heroinu ale v poslednich letech klesa, predevsim co se tyce napr. Nemecka, s privalem uprchliku se tohle ale rychle muze zmenit. Naopak pervitin ziskava celosvetove na stale vetsi oblibe a jen u nas se uvadi ze ho trvale bere kolem 35 000 lidi. Tech prilezitostnych uzivatelu bude samozrejme daleko vic.

Dejme na chvili stranou ty nabozenske sracky a berme to ciste fakticky. Jedno se musi uznat a to je skutecnost, ze v tom kurvit zapadni svet jsou teroriste vice nez dobri. Bombove utoky narusuji ekonomiku spolecnosti, hybou s financnimi trhy, zvysuji ceny komodit a naopak snizuji hodnoty nekterych firem, rozsevaji po spolecnosti strach a nenavist. Prival drog opet nici lidi ve spolecnosti, zatezuje stat, ekonomiku a jeste z toho teroristi maji penize na zbrane, takze je to pro ne dvojita vyhra.
Drive probihali v mediich debaty o tom, zda by se meli tvrde drogy legalizovat ci ne a duvodem bylo prave zrusit cerny trh a prestat sponzorovat teroristy a ruzne ilegalni organizace. Navic skutecnost, ze nakupem drog sponzorujete různé šupáky je jedna vec, ale dalsi nebezpeci spociva v primesich, ktere se do drog pridavaji aby dealeri vice videlali. Popravde, vetsina fetů by byla daleko mensim svinstvem, pokud by se brali v ciste forme, coz ale nijak nesnizuje jejich dopad pri dlouhodobem uzivani na zdravi cloveka, jen je to proste mensi sajrajt, pokud to neni necim riznute, coz skoro vzdycky je. No a v pripade legality drog, by se to navic pekne zdanilo 20% dph a stat by z toho mel jeste dalsi prachy do kasy. Nekterym lidem se ale proste nelibilo, ze by jste si mohli koupit v trafice gram heráků po ceste z práce a tak z toho sešlo. Vubec nechapu proc :) Ne, ted vazne. Já osobne na tohle nemam vyhraneny nazor, jestli legalizace tvrdych drog, ano nebo ne. Na jednu stranu to dava v urcitych vecech smysl, ale celkove mi to prijde spis jako kravina (podivejte se napr. na dostupnost zbrani v USA a jak to tam vypada). Ono to vlastne z casti uz dneska stejne funguje a jeste to dotujeme my vsichni, kdyz si vezmeme napr. subutex, nebo metadon, ktery se podava lidem pri substituci. Tam je to samozrejme uplne neco jineho a dava to vetsi smysl. Cvaknout si panaka metadonu je proste lepsi, pokud se snazite s fetem prestat. Lepsi nez nekde prepadavat lidi, krast, pokud na ten fet nemate a navic tim odpada riziko nakazeni HIV, žloutenky, apod. při nitrožilním podávání. Tihle lide jsou navic vetsinou pod dozorem lekaru, psychiatru a snazi se s drogami prestat, takze tam ta „pololegalizace“ drog smysl urcite ma.

Zasláno do sekce Drogy
  1. Eda říká,

    Tak herák byl vždycky doménou afgánců :)

Vložit komentář