Drogy

  Informační web o drogách

Povolení komentářů

Kvě-1-2016

Po třech letech sem se rozhodl znovu povolit komentáře (zatím v testovacím režimu, tak sem zvědavý jak dlouho to vydrží). Tenkrát sem to vypnul, protože diskuse čelila velkému návalu spambotů ze zahraničí a nahrnulo se sem asi 16 000 komentářů s odkazy na různé kraviny, tak sem to prostě vypnul. Druhý důvod byl ten, že sem nechtěl, aby se tady z toho stalo drogové tržiště, což se sice naštěstí nestalo, ale chtěl sem tomu předejít. Pokračování článku »

Silk Road – černý trh na internetu

Kvě-1-2016

Když se řekne „černý trh“ většina z nás si představí nějaké zapadlé náměstí na okraji města, kde mají svoje stánky drogový dealeři a obchodníci se zbraněmi. Někde v Kongu, nebo Somálsku to tak možná skutečně funguje, ale realita je většinou daleko prostší. Za černý trh totiž můžeme považovat prakticky jakoukoliv obchodní činnost (nákup, prodej, služby,..), která je ilegální a mimo dohled státu. Není proto s podivem, že s příchodem moderní doby dorazila i na internet. Pokračování článku »

Sedm stádií feťáka

Dub-30-2016

Bylo to snad v občanské výchově někdy na základce, což už je pěkná řádka let, takže ani nevim, jestli podobný předmět dneska ještě existuje, kdy sem si poprvé četl něco o drogách. Ta všeobecná prognoza u drog byla v podstatě všude stejná a bylo jedno jestli se jedná o učebnici pro školy, protidrogový leták, nebo nějakou reportáž v televizi. V podstatě se všude říkalo to samé jako že drogy jsou špatné, blabla, nejdřív frčíte, blabla, pak umřete, blabla. Pokračování článku »

Teroristicke organizace a obchod s drogami

Dub-29-2016

Pokud jste si nekdy lamali hlavu nad tim odkud berou teroristicke organizace penize na svuj provoz, pak vezte, ze u vetsiny z nich je jednim z hlavnich prijmu prave prodej drog. Pokud tedy smazite napr. herak, casto tim neprimo podporujete valku na druhem konci sveta. Pokračování článku »

Jak poznat člověka na párty, který je právě na pervitinu

Dub-4-2016

Feťáka v poslednim stádiu pozná na ulici v podstatě každý. Vypadá jak bezdomovec, má otrhané hadry, je často potetovaný podomácku udělanými kérkami, má vypadané zuby, mastné vlasy, nezdravou kůži, je vyhublý a prostě má ten specifický xicht, u kterého každému dojde, že je to prostě narkoman. Jak ale poznat člověka, který bere příležitostně a prostě „jen frčí“? Pokračování článku »

Drogy za volantem

Dub-2-2016

Vetsina lidi si mysli, ze policajti pri silnicni kontrole zkontrolují pouze vase papíry, mrknou jestli nemate propadlou technickou kontrolu, kouknou na stav vozidla (jestli vam sviti vsechna svetla, jestli ma auto 4 kola a podobne picoviny) a pak vam daji dychnout. Pokud vam nikdy nedelali pri silnicni kontrole test na drogy, pak si muzete gratulovat, asi vypadate jak sporadany a ctihodny obcan. Pokračování článku »

Kde feťáci berou peníze na drogy

Dub-1-2016

Tenhle článek bude mít možná ještě pokračování, kde chci popsat přímo jednu „akci“ jak drogově závislý shání peníze, nicméně teďka to vezmu obecně. At uz jste fetak, rodic, provozovatel nakeho obchodu, nebo proste obycejny chatar, tak snad si z toho vezme kazdy sve a zamysli se nad sebou.

Většina lidí začně smažit v mladém věku, ale není to pravidlem, spíš jde o příležitost, kdy se k tomu poprvé dostanete. To znamená, že pokud jste ve škole, tak máte peníze od rodičů, popř. z nějakých brigád. Někteří lidé chodí do práce, ale popravdě neznám moc kancelářských krys, či jiných prací, kde nějak musíte působit na lidi a komunikovat, kteří by dlouhodobě smažily. Buď jsou to jen příležitostní uživatelé, nebo o tu práci brzo přijdou z různých důvodů. Buď to na nich někdo pozná a šéf je vyhodí, nebo se začnou opožďovat, neplnit svoje úkony, nebo na to serou a do práce prostě přestanou chodit.

Jiná skupina lidí, kteří smaží pravidelně a fest a do té práce chodí jsou spíš manuální profese, kde se to tolik neřeší. Zedníci, skladníci ale často i třeba šoféři kamionů, to je sorta lidí, kteří dokáží smažit pravidelně a přitom do té práce chodit. Jak kvalitne svoji praci odvadi a jaka je jejich pracovni moralka, to radsi necham stranou.

Každopádně s jídlem roste chuť, vaše tělo nefunguje přirozeně a tak se to v nějakém momentě posere. První náznak toho že má feťák problém je ve chvili, kdy si začne na drogy půjčovat. Od rodičů, kámošů, ale často využije i takové ty rychlé půjčky s obřím úrokem a vůbec to neřeší. To za něj pak většinou řeší až rodiče, které jen brečí nad tim, co jejich ratolest provedla. Pokračování článku »

Synthol, steroidy chudých?

Bře-11-2014

Na začátku je nutné zmínit, že Synthol není droga v pravém slova smyslu a už vůbec ne steroid. Nicméně se v posledních letech stala obrovsky populární a proto bych se zde o ní rád krátce rozepsal.

Většina drog má celkem jasný účel. Nejčastěji mají buď euforické, halucinogenní, sedativní, nebo stimulační účinky, díky kterým si chcete ulevit od osobních problémů, nebo si zkrátka povyrazit, ale Synthol vám nenabídne ani jedno z toho. Pokračování článku »

Uzavření komentářů

Říj-12-2013

Bohužel jsem byl nucen uzavřít veškeré komentáře na tomto webu. Za prvé systém čelil velkému návalu spamů ze zahraničí, které už nebylo možné filtrovat (obecně weby o lécích, pornu, atd. jsou rájem pro tyhle spamboty) a za druhé jsem nechtěl, aby se tento web stal nějakým drogovým tržištěm. Tento web má za cíl poskytovat informace a příběhy o drogách, nic víc, nic míň. Pokud se chcete o váš názor podělit v podobě článku, nebo zkrátka chcete sdílet váš příběh na těchto stránkách. Napište mi email a rád ho zde uveřejním.

Jak jsem se dostal do Rio de Janeira

Říj-25-2009

Tenhle příběh samozřejmě není o mě, ale o kámošovi který zhruba před rokem odjel do slunné Brazílie, historky které Vám převyprávím budu psát v první osobě.

V Praze byl začátek prosince, zima jako když praští a já už měl všechny formality vyřízené. Trvalo to zhruba 4 měsíce než jsem zařídil všechno co jsem musel před odjezdem připravit. O byt se mi starala ségra, v práci jsem dal výpověď a papíry s pobytem v Brazílii už byly taky v cajku, zbývalo jen odletět.

Pokud se ptáte co mě k tomu vedlo, těch důvodů by asi vydalo na celou knihu. Předně jsem chtěl v životě nějakou změnu, stereotyp všedního života mě začínal nudit a cítil jsem že chci v životě něco zažít, něco skutečného a impulzivního. Zase tak impulzivní to nebylo, protože cestu jsem plánoval dlouho, ale když o tom někomu vyprávím, lidem přijde jako kdybych odjel ze dne na den. Mě o možnosti dlouhodobějšího pobytu v Brazílii řekl spolužák který semnou byl před dvěma lety na výměnné pobytu v Californii. Host family u které jsem tenkrát bydlel měla zahradní dům pro hosty (pro amíky domeček, u nás bych to přirovnal k vile v satelitním městečku), o který se dělili studenti z ciziny a tak jsem se seznámil s Manoelem, studentem z Portugalska. Narodil se ve městě Faro a stejně jako já přijel zdokonalovat angličtinu. Bral jsem to jako výhodu, protože jsem měl vedle sebe někoho kdo umí reč, i když jak jsem později zjistil zdejší dialekt byl trochu mimo. Důvod proč odjet není zas tolik podstatný, co lidi zajímalo je spíše proč zrovna Brazílie a konkrétně Rio? Zjistil jsem, že většina lidí o tomhle světě vůbec nic neví, ani já jsem nevěděl, ale Manoel mě před cestou trochu informoval, takže úplně na slepo jsem zase nejel.

Rio je prostě město dvou tváří. Z jednoho úhlu pohledu vydíme nádhernou přírodu a různé typy lidí a na té druhé zas pak bídu. Rio je prostě nejhorší a nejlepší město na světě, záleží na tom kde konkrétně žijete, s kým se stýkáte a jak to celé pochopíte. Na úvod je třeba říci, že v Riu vládne jistý druh občanské války, tedy války policie proti drogovým dealerům. Nevybuchují zde bomby na ulici jako v Iráku, ale střelba v některých částech města je zde na denním pořádku a nikdo se tím příliš nezabývá. Vraždy spojené s drogami jsou patrně mnohem větší než ve státech jako je Kolumbie nebo Mexiko, což je patrně dáno velikostí jakou Rio vládne.

Já jsem nejel do Rio de Janeira na dovolenou. Můj cíl spočíval v práci v místní humanitární organizaci, jestli se tomu tak dá říci, která pomáhá zdejším lidem v chudinských čtvrtí ke zlepšení života. My tomu říkáme prostě centrum. Ty pomoci jsou různé, ale vesměs se jedná o kvalitní vzdělání. Projekt kterého jsem se účastnil byla stavba tělocvičny v okrajové čvrti největší zdejší Favely. Favela je něco jako město ve městě. V podstatě se jedná o chudinskou čtvrť, ale to je hodně obecně řečeno. Favela se musí brát jako město, jsou zde lepší či horší domy, ale najdete tu lidi bydlet v papírových krabicích. Já bydlím v domě kde je normálně internet, voda a v naší ulici byl celkem i pořádek. Obchod je hned o dva bloky dál, takže žádné ghetto, i když..

Bydlení ve Favele sebou nese určitá rizika, protože všude okolo jsou traficantes. Traficantes jsou drogový dealeři, vesměs děti kolem 20, kterým se na rameni houpe útočná puška AK47. Když jsem tohle poprvé někomu vyprávěl tak mi lidi říkali že jsem blázen když jsem sem jel, ale za normální situace to tu funguje tak, že ty necháš na pokoji je, oni nechají na pokoji tebe. Lidi z centra Ria si sem chodí kupovat od traficantes drogy (nejlevnější a nejčistší kokain na světě) a vše funguje jak má. Pokud se ptáte jak je tohle možné, jak může existovat tak obrovský trh (Rocinha kde bydlím já má několik statisíců obyvatel) tak je to jednoduše proto, že drogových dealerů je tu tolik, že prostě nejde tyhle kartely nějak potlačit. V Riu vládne jedna z největších korupcí na světě a tak proč by se fízlové namáhali sem chodit, když jim traficantes platí za to, ať je nechají na pokoji. Čas od času sem ale udělají fízlové nájezd a to je potom prdel. Jako minulý týden kdy tu traficantes sestřelili vrtulník a zabili několik policajtů. Tyhle nájezdy jsou ale poměrně ojedinělé, protože díky korupci o nich dealeři vědí dopředu, takže se stihnou schovat. Když selže korupce, pak jsou tu všude kamery a hlídky. Je to celkem prdel vidět na rozpadlém baráku kameru za tisíc dolarů.

I když traficantes jsou obyčejní drogový dealeři, nejsou stejní jako ti z televize. Nezabíjejí pro nic za nic, v podstatě jsou to chudí lidé, kteří se snaží přeží a drogy jsou pro ně prostředek jak z toho ven. Spousta z nich šňupe koks, ale jejich práce má jasná pravidla. Nechci je nijak obhajovat, to vůbec ne, spousta z nich zabíjela dříve než by se za normálních okolností dostala na střední školu, mě přijde ale zajímavé, že tahle hra má svoje pravidla. Co jsem zjistil od dobrovolníků kteří tu jsou déle než já, v Brazílii se kokain údajně nepěstuje, ale dováží se z okolních států, především z Kolumbie.