Archiv rubriky: Příběhy (page 2)

Celej život se zajímám o drogy, čtu knížky, sleduju filmy, takže mě to určitým způsobem láká. Mám mladého přítele a žijeme si život v takovym lehce alkoholovým opojení. Jako samo fungujeme, chodíme do práce, ale po práci pohoda, alkohol, cigára a hulení. Přítel je technař a tak jsem se rozhodla, že nechci trávit víkend bez něho a rozjedu se za ním, prostě jsem chtěla být s ním i když mne tekno nebo techno…nebaví…ani tomu moc nerozumím. Jsem malinko starší ročník, ale zase ne jako extra stará…to ne.

U mě to začalo ve 12 letech, kdy jsem poprvé zkusila trávu. Bylo to docela fajn, něco novýho a hlavně byla okolo parta starších lidí, který pro mě byli Bozi. Za nějaký čas jsem začala fungovat jako jejich kasička a hulení se kupovalo převážně z mejch peněz. Byla jsem dost zamindrákovaná aniž bych měla pádnej důvod.

via email…
Královehradecký kraj, okres Náchod

Teď na Silvestra jsem šla s kamarády na párty. (Jak jinak žejo) No a počítalo se jen s tím, že bude nějaká ta koule a tím by to skončilo. Takže jsme tam přišli, dali si nějaký ten drink, pár jointů a najednou jsem uviděla kámoše. (Je mu 40 a je to fízl :DD) On hnedka jako jestli nechceme poppers. Jelikož jsem nevěděla co to je, tak říkám že ne.

Muflon 25let okr.:Znojmo

Peří jsem poprvé vyzkoušel díky rádo-by-KAMARÁDŮM v práci přibližně před 18-ti měsíci, mám hodně těžkou práci (SHZ), věsíme silnostěnné ocelové potrubí např. do hal. Jedna roura hlavního rozvodu může vážit 200kg i více. Zvedáme tuny denně.

Zajímavý příběh přibyl pod jedním ze článků, rozhodl jsem se ho přidat i formou článku aby jen tak nezapadl. Realisticky popsaný příběh, který jak to tak vypadá došel ke šťastnému konci i když mu pravděpodobně předcházela spousta neštěstí a utrpení. Někde jsem slyšel větu, že neexistuje výlečený feťák, jen trvale abstinující, je to hezky řečeno a ze svého okolí musím říci, že těch „trvale abstinujících“ je vždy nejméně, protože na to nemají sílu ani odhodlání. Snad je tenhle příběh koncem starého života a začátkem nového. Hodně štěstí.

Ahoj ráda bych se taky podělila o svůj příběh a snad to některým z vás otevře oči.
začala jsem ve 14 letech.Jednou mi kámoš nabídl čáru a já si dala(piko).Bylo to fajn.Bylo mi báječně.Dala jsem tak jednou do půl roku.Pak jsem šla na střední a poznala nové lidi.Samozřejmě,že se tam taky našel někdo kdo „experimentoval“ se smahem.Začali jsme si dávat jednou za 14 dní,když jsme šli někam na nějakou akci…Pak se to nějak zvrto a už to bylo každý víkend a pak bylo jedno jestli je pondělí,pátek nebo sobota.Chceš to pořád víc už tě nic jinýho nezajímá.Když ti někdo nesežene je to největší deb.. na světě.Začneš žít jenom pro tu drogu..

Vse zacalo nekdy kolem meho 15 roku. Bylo 23.12, a spolu s par kamarady jsme zevlovali venku, jeden z nich, tenkrat 18lety, ktery uz mel s pernikem nejaky zkusenosti, si jel neco sehnat do vedlejsi vesnice, jeli jsme s nim a me napadlo to taky vyzkouset. Souhlasil a ve vetrnem zimnim pocasi na zastavce na nadrazi mi udelal lajnu. Dala jsem si a cekala, co se bude dit. Po hodine ocekavani, jsem ho poprosila jeste o kousek, dostala jsem mensi, nez tu predeslou, ale ta uz fungovala. Bylo mi tak krasne lehko, prekypovala jsem energii a nebylo mozny me zastavit, jak jsem kazdyho zahlcovala informacema. Bylo to super. Do rana, jsme chodili po vesnici a povidali jsme si. Kdyz zacinalo pomalu svitat, sli jsme domu. Usnula jsem a nebylo mi ani nijak zle, ale porad jsem do sebe nemohla dostat zadny jidlo. Kdyz mi rodice nutili salat a rizek, vymlouvala jsem se na zaludecni problemy… Po tyhle zkusenosti se to rozjelo a s moji, v tu dobu velmi dobrou kamaradkou jsme zacaly frcet skoro porad. Bylo jedno, jestli bylo pondeli, nebo patek, jeli jsme porad.

Rád bych zde stručně a jasně popsal co se skrývá pod pojmem policejní výslech. Bohužel jsem ho již zažil a to hned 2x. Stručně řečeno se jedná o situaci kdy jste buďto předvoláni nebo rovnou převedeni na policejní služebnu. Můj první policejní výslech nebyl v nějaké vyšetřovací místnosti, ale ve škole v dětské družině 🙂 musím ale dodat, že mi nějak příjemněji u toho nebylo. Bylo to na základní škole a nebylo mi ani 15. Stal se takový průser který nechci popisovat, byl jsem v tom trochu namočený ale rozhodně se ta „věc“ neudála z moji iniciativy a to bylo v podstatě jediné co švestky zajímalo. Na celou tuhle situaci nezapomenu do konce života a rozhodně to neprobíhá stejně jak to vidíte ve filmech (no možná trochu ano).