Drogy

Metodika zjišťování spotřeby drog v Praze

Na DVTV.cz se opět objevil celkem zajímavý rozhovor s tématikou drog. V poslední době je to už druhý příspěvek s podobnou tématikou, ten předchozí byl o Psychedelické klinice Psyon. Je to dobré vidět, že DVTV dělá kvalitní žurnalistiku, nesnaží se daná témata tabuizovat a podobným rozhovorům se věnuje. Rozhovor se zaměřuje především na metodiku zjišťování spotřeby drog v hlavním městě za pomocí analýzy odpadních vod. Dozvíte se, kde se bere nejvíce drog, k čemu je takové zjištění dobré, jak se přepočítává zjištěná hladina na počet obyvatel a také jaké trendy tyto statistiky ovlivňují.

O projekt analýzy odpadních vod se postaral Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Odpovídal tak na celosvětový trend, který zjišťuje spotřebu drog v monitorované lokalitě. Tento projekt se u nás opakuje po šesti letech. Metodika je v zásadě poměrně jednoduchá. Člověk který si vezme drogu, musí zákonitě vyloučit její metabolity z těla a ty je pak možné sledovat, podobně jako kdyby šel např. na odběr moči. Na měřících místech kanalizace se měří koncentrace těchto látek na litr, známe průtok a počet obyvatel v dané oblasti a z toho se přepočítá jaké množství drog se zde spotřebuje. Množství se udává na tisíc obyvatel, aby se to dalo porovnávat s jinými oblastmi.

Tuto statistiku dokážou ovlivnit nárazové společenské události, jako jsou různé festivaly, či jiné hudební akce. Jednou z nich na který se výzkumníci zaměřili byl i např. Colours of Ostrava, kde zaznamenali vyšší výskyt spotřeby drog. Nicméně z hlediska analýzy mají největší váhu právě dlouhodobé statistiky. Díky nim se pak zjistí, kde se nejvíce berou drogy a následně se může pak řešit proč a zda se s tím dá něco dělat. V Praze jsou na tom nejhůře lokality jako je Žižkov, Palmovka, Karlín, nebo Holešovice. Na dané lokality se pak může zvýšit preventivní pomoc a informovanost v oblasti braní drog. Jestli se to tak skutečně děje, je už otázka druhá, protože Věra Očenášková z Výzkumného ústavu zněla poněkud nejistě, co se týče zájmu třetích stran o podobné statistiky z hlediska prevence.
Nicméně statistiky se dále spracovávají a porovnávají např. s Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Zatímco v braní kokainu a podobných látek jsme na tom s ostatními sledovanými zeměmi relativně podobně, s braním pervitinu už bohužel obsazujeme přední příčky.

Na celý rozhovor se můžete podívat zde.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *