Drogy

Příběh: Závislost na pervitinu

Přidávám další ze série příběhů ze zaniklého webu Drogy.jinak.cz, kde autor vypráví o své závislosti na pervitinu. Předchozí publikované příběhy: První zkušenost s tabletou extáze a První zkušenost s pervitinem. Slovosled a gramatiku sem redakčně neupravoval, abych zachoval autenticitu příběhu, který je starý více jak 20 let. V době psaní příběhu bydlel pisatel ještě u rodičů, takže dneska mu může být kolem 40-45 let.

 

Závislost na pervitinu

Jo ze zacatku je to fajn clovek nepotrebuje jist a spat a stihne toho tolik, ze se mu o tom driv ani nezdalo. Pruser zacne, gdyz uz ste tak unaveny, ze bez toho blbyho smazeni nemuzete fungovat a cas na regeneraci tak nak proste chybi. Musite do prace nebo do skoly, na to aby ste se poradne vyspali neni cas. Co je jednodusiho nez se poradne napalit ? A nez se stacite otocit zavislost je tu!!! Ja sam sem si to zkusil presne takhle a ted se z toho horko tezko dostavam (spim 12-13 hodin denne a porad je to malo) Myslim, ze s pergem sem nadosmrti skoncil… (listopad 1997)
Moje prestavani se smazenim probihalo tak, ze sem sel k doktorovi a jako zdatny simulant ziskal dva tydny volna. Tyhle dva tejdny sem prozil zavrenej v byte a komunikoval jen s matkou a kratil si dny hulenim a ctenim a cumenim na bednu no proste jak se dalo. Dospal sem spankovej deficit a na pernik sem se vykaslal az do silvestra.

Silvestr 98 byl fajn den, meli sme ject ke kamaradovi na chalupu a zaroven tam oslavit este narozeniny jinyho kamose. Situace se trochu zkomplikovala, gdyz sme zjistili ze tam nemame gde spat,pac nas bylo moc. Co ted ?? Tak si sebou koupime nakej pernik a druhej den se proste pojedem vyspat domu. Dyt je silvestr a pro jednou se nic nestane zase se na to pak vykaslem. No to je napad. Euforie z predtuchy pikovi noci se probudila plnou silou podporena este zbytkem perga z predchozich pareb a na nakup sme jeli tak rychle, ze na naky pochybnosti nezbyl cas… HORA perniku mizela prubezne celou noc a ja dostal poprvy v zivote vopravdu poradnou a brutalni stihu z predafkovani.

Zacalo to tim, ze se mi zacali dit vopravdu divny veci. Chvilku po pulnoci gdyz sme odpalovali ohnostroj se najednou odnekud vynoril divnej chlap v beduinskym habitu s obrovskejma gumovejma kozama navrch a zacal nam nad hlavy strilet rimskou svici no proste pohoda dzes zhavej bordel ve vlasech… to je takova krasa. To sem akorat presel z dobry nalady do takovy divny nejistoty. Potom tri kamaradi odjeli pro holky, ktery byli az do pulnoci na nejaky jiny oslave a odjizdeli s tim, ze se vratej do pul hodiny (zhruba 00.30.1998). Dlouho nejedou no co, asi se negde zakecali. Ve tri hodiny dorazil prvni z nich, nic nerek sednul si do kresla a z ruky, ktera mu visela dolu pres operadlo mu kapala KREV. „GdE sOu VoStAtNi cO Se sTaLo ????“ to uz mi fakt zacinalo bejt divne „pohadal sem se s ******“ A kurwa tak to je jasny, myslel sem si, ostatni sou mrtvi a tenhle je v soku „DOPRDELE CO SE STALO A CO MAS S TOU RUKOU“ no a ted uz sem mel STIHU jako prase… Potom nastesti prisli i ostatni a rekli mi ze chlapikovi s krvavou rukou jenom bouchla petarda driv nez ji zahodil a ze se vlastne nic tak hroznyho nestalo… Nojo , ale stihu uz sem mel a uz sem se ji do rana nezbavil, a nezbavil sem se ji ani celej dalsi tejden. No proste novej rok zacal krasne… A znova jak uz to tady jednou bylo: S PERGEM SEM NADOSMRTI SKONCIL…

Koupil sem si plejstejsn. Budu hrat a na smazeni si ani nevzpomenu. Utratim fsechny penize a ani na to nebudu mit… sqjely predsevzeti.No jak dlouho si myslite, ze mi to vydrzelo ??? Nebudu vas napinat moc dlouho ne. Po ctrnacti dnech uz sem to tam hnal pod tlakem s tim, ze gdyz uz nejde zit bez perga tak musi jit zit s pergem… Pak uz se jenom stridala deprese s euforii, a psychickej stav ve kterym se momentalne nachazim se da popsat snad jenom slovem nepopsatelnej. A i gdyz nechci brat presto si obcas vezmu i gdyz uz to neni tak casty a v takovim objemu jako v roce 1997. Skoncit se snad da jenom gdyz prestane naraz cela komunita, ktera bere vicemene spolecne, nebo gdyz se od ni jedinec zcela odtrhne… DEPRESE… A to neni nejjednodusi, protoze (aspon z moji vlastni zkusenosti) pernikari sou vnimavejsi a citlivejsi nez ostatni lidi. A ziti s nima je proste prima… navzajem si pomahaj a tolerujou se a spolecne se ritej do zkazy… Mam na mysli psychozy a stihy a sklony k silenstvi…

Nechte twrdy drogy na pokoji. A gdyz chcete pomoct pernikari tak si uvedomte, ze i sebemensi projev zajmu nebo lasky udela mnohem vic nez sto zakazu, vyhruzek a varovani !!!

P.S. Pro lidi, ktery me znaji : verte, ze se mi to nepsalo lechko…

Zdroj: anonym, příběh původně publikován na serveru Drogy.jinak.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *